Smrdov - Sázavka

Dobrý den,
zaujala mě zmínka ve Věstníku z roku 1895, kde se píše o jakémsi starém zapadlém kříži: "U Smrdova na Habrsku ční v zemi zapadlý kříž. Říkají, že tudy jel kněz k nemocnému a že se mu kůň sklouzl a kněz zabil se na místě, kde ted stojí starý kříž." Je k této drobné památce něco více známo? Pověst je pověst, jde mi o případný skutečný kříž...

Ze svého dětství pamatuji, jak byl kříž svalen z meze v háječku "Na Podměstí".

Když se přemísťoval v 60. letech, vyprávěl mi otec, že jeho táta (můj děda) hovořil o tom, jak měl uprostřed pole kamenný kříž a že mu překážel v orání. Proto jej přemístil na kraj pole k mezi. A dokonce jednou do kříže uhodil blesk, kamenné odštěpky odlétly daleko do pole . Na kříži je odlomení znát.

Na stránkách obce Sázavka, jsem si ve zpravodaji z dubna 2011, přečetl následující věty týkající se moru ve Smrdově r. 1770: "Mrtvé nebylo už možné pohřbívat na hřbitov u kostela, proto bylo k tomuto účelu vysvěceno pole Františka Myšičky č.5 "pod městem". ( V roce 1770 byl na gruntu čp. 5 Tomáš Myšička, František Myšička byl můj děda, který ale zemřel poměrně mlád v roce 1928 ve věku 42 let). Ještě v roce 1929, kdy byla založena tato kronika, stál na místě tohoto morového hřbitova starý kamenný kříž, který tam dal postavit farář Černý". (Ten byl na Smrdovské farnosti ještě v roce 1783.)

V kronice Sázavky je k dočtení toto:
Vzácná památka „polní kříž“ . Zástupce památkové péče z Pardubic a okresní konzervátor památek Pavel Sochr z Havl. Brodu navštívili 10.9.1965 naši obec a prozkoumali vzácnou památku „polní kamenný kříž z Myšičkova pole“ a dali nám tyto informace. „Polní kamenný kříž, který byl umístěn v hájku „ na Podměstí“, pochází z doby českého krále Boleslava a byl tedy postaven v letech 967-999, kdy tento panovník vládl.
Král Boleslav II. dal příkaz, že všechny vstupní cesty do obce musí být opatřeny kříži . Památkáři uvádějí, že náš kříž je velmi jemně vypracován, zejména jeho obruba. Tato památka je velmi cenná a dotvrzuje, že osada, ve které bydlili převážně zemědělští dělníci, kterým se říkalo staročesky „smurdi“, byla v rozkvětu už na počátku desátého století. Aby památka vynikla, se svolením památkářů ji přemístíme ke „staré cestě“ do obce, u bývalého sokolského hřiště. (Moje babička říkala cvičiště). Stalo se do 9.10.1965. Tolik kronika.

Takže dost možná na morové pohřebiště byl přenesen kříž odjinud, třeba od nějaké vstupní cesty a jak se ves rozrůstala, tak se ocitl uvnitř a překážel a pan farář ho smysluplně využil. (došlo k tzv. sekundárnímu využití),

V minulém století byl přemístěn ke cvičišti, čili je to takový „cestující“ kříž. Pravdou je, že místo, kde nyní stojí, není historicky přesné. Kříž je vpravo při silnici ze Sázavky do Ovesné Lhoty. Na staré fotografii na těchto stránkách je onen kříž ještě v místě morového pohřebiště (foto z 20. let minulého století).
Zdraví J. Myšička

Děkuji za odpověď. Nebyl jsem si jist, zda jde o ten "stěhovavý" kříž u silnice, nebo třeba o jiný - nedochovaný. Vámi zmíněná fotografie by mě zajímala, ale nějak se mi nepodařilo ji najít. Můžete mi napsat, v jaké kategorii se nachází? Prošel jsem fotoalbum, ale tam jsem nepostřehl, že by byla... Předem děkuji.

V rámci posledního komentáře beru zpět část, že jsem Vámi zmíněnou fotografii nenašel. Je to ta poslední - "Foto smírčího kříže se skupinkou dětí". Ještě jednou děkuji za Váš čas a ochotu k odpovědi. S pozdravem O.D.

Není zač, rádo se stalo. Jen pro zajímavost, na fotce je vlevo můj otec, jeho sestra - moje teta a soused ze vsi.

Dobrý den,
zdravím tímto pana Myšičku, jehož stránky se staly jedním z impulzů, že jsem se o Smrdov a okolí začal zajímat.
Fotografii u kříže jsem dosud neviděl. Je to milý střípek k pátrání po osudu této kamenné památky. Již tam je vidět odlomený kus horní části kříže.
https://smrdov.estranky.cz/fotoalbum/smrdovske-stripky/foto-smirciho-krize-se-skupinkou-deti..html
https://semikovi.blogspot.com/2012/07/jeste-zpet-ke-krizi.html
https://semikovi.blogspot.com/2021/10/zapisy-ve-farni-kronice.html

I já vás zdravím pane Šemíku! Obdivuji vaši vůli a vytrvalost v bádání v rodu Šemíků a rád si vždy přečtu váš blog. Přeji pevné zdraví, požehnaný advent a příjemné prožití svátků vánočních... Díky za vše.

Zaujal mě název lokality Na Habrsku. Když si dostatečně přiblížíte okolí dnešní Sázavky, umístění kříže bylo tehdy v lokalitě Na mlýnských lukách (říkalo se tam i Pod městečkem nebo Na podměstí). Na Habrsku již v dnešních mapách není.

Dobrý den,
původní domek s číslem popisným 41 v Sázavce již neexistuje. (Nově je čp 41. přiděleno jiné stavbě). Já pamatuji z dětství, že se jednalo o malý skromný domek s dvorkem zakončeným stodolou. Žil v něm pár starých lidí a říkalo se tam u Polnicků. V polovině šedesátých let minulého století byl domek zbourán a ve stodole zřídilo místní zemědělské družstvo strojní dílnu. Kam se poděli manželé Polnických nevím, zda se odstěhovali, či zda zemřeli ještě v domku. Příjmení Kubelková v Sázavce neexistuje, rovněž tak příjmení Zajíc. Ještě bych odkázal na komentář na těchto stránkách ze dne 3.11. 2013, kde je pátráno po J. Zajícovi, který vedl ve Smrdově hospodu (ale možná jste to četla). Dále je možno na oficiálních stránkách Obecního úřadu Sázavka prostudovat naskenované kroniky - obecní, církevní i školní.
Děkuji za pochvalu stránek a přeji úspěchy v dalším pátrání. Třeba se ještě někdo ozve...

Děkuji za odpověď, rodiny jsem dohledala jak ve Smrdově tak i ve Vrbici, ale zřejmě se odstěhovali , takže musím pátrat někde jinde. uvedený Jan Zajíc bohužel není příbuzný, asi jenom shoda jmen.Moc děkuju za pomoc a přeju pěkný den

Dobrý den,
příjmení Uher a Zajíc se potkávají v polovině 19. stol. ve smrdovské hospodě č. 46. Mám kontakt na potomka Jana Zajíce, mohu vám ho zprostředkovat...
https://semikovi.blogspot.com/2019/04/hospoda-c-46.html

Dobrý den, pokud tedy budete tak hodný a kontakt na pana Zajíce mi pošlete budu ráda. Jinak děkuji za váš zájem a pomoc při pátrání

Dobrý den, právě jsem doprohlédla historii obce Smrdova- Sázavky, moc pěkná a záslužná práce, klobouk dolů. A tak jsem se odvážila se zeptat na své vzdálené příbuzné. Při pátrání po příbuzných mě cesta zavedla až do vaší obce. Přesto , že jsem články pročítala , bohužel ty které hledám jsem nenašla.
jednalo by se o rodinu pana Václava Uhra kováře ve Vrbici č.23 a jeho ženu Alžbětu Kubelkovou ze Smrdova č.41 . Ani jedno ze jmen se mi nepodařilo najít. Manželé Uhrovi měli dceru Annu Uhrovou, která se 10.9.1876 vdala za Jana Zajíce nar. 11.4. 1850 v Klukách 11. Jan Zajíc je zde zmiňován při odchodu do Ameriky, tak nevím jestli to bude ten samý. Chtěla jsem se zeptat jestli by bylo možné rodinu Václava Uhra a Alžběty Kubelkové nějakým způsobem dohledat. Moc děkuju za případnou pomoc a přeji pěkný den.
Ivana Paťhová
Chodouny 94

tel.602 161024

Dnes při našem výletě po Vysočině se mi povedlo nahlédnout do vašeho kostela. Byl otevřený a vedou k němu zřejmě nové schody. Působí to zde na mě velice pozitivně, zde v letech 1948 - 1952 spravoval farnost můj prastrýc František Michálek, bratr mého dědy. Myslíte, že by zde žili pamětníci, kteří by si ještě vzpomněli? Já jsem ročník 1959. Také musím jako učitelka pochválit moc pěknou školu u kostela. Je u vás pěkně. B. Richtrová.

Při pátrání po svých předcích mi pomohly i vaše stránky a stránky rodiny Šemíků. Jsem praneteří pátera Františka Michálka, který v roce čihoštského zázraku působil ve Smrdově. Je mi líto, že jsem se o všem dozvěděla tak pozdě. Narodila jsem se v roce 1959 a s dětmi s námi rodiče ani prarodiče o těchto událostech nemluvili. Asi se báli. Jen mi je nyní už jasné, proč jsem se s obrovskými problémy dostala na gymnázium a na vysokou už ne. Přestože jsem se dobře vždy učila.

František Michálek na chvíle prožité s Josefem Toufarem vzpomíná:
„V roce 1948 o prázdninách jsem se s Josefem setkal poprvé. Na
dvorku fary štípal dříví, hned toho nechal a říkal: ‚Teď ti ukáži, proč
mne ze Zahrádky přeložili sem.‘ Přinesl dva schematismy a ukazoval
a ukazoval, kolik lidí se vrátilo do Církve svaté, zvláště z řad mládeže.
Říkali o něm, že ze ziskuchtivosti působil ve dvou farnostech, ale jeho
to zmáhalo a sám tvrdil, jak rád by ukončil působení v sousední farnosti.
Za doklady matriční nikdy nic nechtěl. Svou upřímností a prostotou
dovedl získat všechny. I páni z okresu ho měli rádi a nesouhlasili s tím,
jak se s ním jednalo, až na jakéhosi Slámu. Pokud se týká Božích přiká-
zání, neznal kompromisu. Jednou mi řekl: ‚Víš, co se u nás stalo? Jeden
traktorista v neděli oral. Hned jsem to v kostele odsoudil, ale to není
všechno. Poslední den v roce to ještě jednou připomenu!‘ A jaký byl stav
jeho farnosti? O tom jsem se přesvědčil na velikonoční svátky roku
1949. To jsme se vyměnili a já ve středu jsem u něho zpovídal celých
5 hodin a na Zelený čtvrtek ještě 2 hodiny.“

Dobrý den, dělám s přítelem rodokmen jeho rodiny a našla jsem, že Jan Husa se spojil sňatkem s Alžbětou Šemíkovou a měli dceru Alžbětu a dál nic :-(. Mohu se prosím zeptat jestli nějaké spojení nemáte vy? Dostali jsme se do roku 1893 Vácslav Husa a dle matrik tam byl i jeho otec Josef a děda Tomáš.

Dobrý den. Předpokládám, že jste listovala na mém blogu. Když si zadáte https://semikovi.blogspot.cz/search?q=husa, zjistíte, že v roce 1773 byl ve Smrdově Pavel Husa z č. 11 rychtářem. Ve stejné době Jan Husa a Alžběta, rodem Šemíková, patrně žili v Leštině.

Dobrý den. Předpokládám, že jste listovala na mém blogu. Když si zadáte https://semikovi.blogspot.cz/search?q=husa, zjistíte, že v roce 1773 byl ve Smrdově Pavel Husa z č. 11 rychtářem. Ve stejné době Jan Husa a Alžběta, rodem Šemíková, patrně žili v Leštině.

Ahoj Járo, už jsem dlouho nekoukal na tyto stránky a ještě bych měl asi 3 fotky z archivu - jak se dostali Zadinovi (posléze se i tam narodil můj děda) na hospodu č.p.46. Možná to osvětlí i další vztahy se Zadinovými č.9 a původně Zajícovými na zmiňované hospodě.
Teď nějak nevidím jak a kam Ti je poslat.
Josef