Smrdov - Sázavka - Kostel sv. Jana Křtitele

Vážení návštvníci.

od paní Mgr. Aleny Křivské, kterou někteří z Vás znají z publikační činnosti ve Světelekém zpravodaji, jsem obdržel zajímavé čtení o smrdovském kostele a to čtení tak zajímavé, že by byla škoda jej nezveřejnit. S nebývalou ochotou paní badatelka souhlasila a já jsem začal přemýšlet kam materiály umístit. Zda vložit do textu o historii panství či umístit do smrdovských střípků. Nakonec jsem se rozhodl vytvořit další novou rubriku o kostele sv. Jana Křtitele. Jsem toho názoru, že kostel, jako významná historická instituce, si to plně zaslouží. Ovšem jeho historie - vzdálená i nedávná - je natolik bohatá, že přesahuje možnosti těchto stránek (i možnosti mé). Přesto si ale myslím, že společnými silami a s vaší pomocí můžeme stránky neustále obohacovat.

Pro začátek připojuji pár fotek ze současnosti a děkuji p. Křivské.

Dvě malá nahlédnutí do nejstarší historie kostela sv. Jana Křtitele

První je do 14. a na počátek 15. stol. Tento starý kostel již v roce 1352 platil 21 grošů pololetního papežského desátku.

Od roku 1307, kdy výměnou za Dlouhou ves získal hrad a městečko Smrdov od Rajmunda z Lichtenburka vilémovský klášter, se jeho patrony stali opatové tohoto kláštera, kteří potvrzovali plebány sem přicházející. Ti se stejně jako ve Světlé i jinde mnohdy zdrželi jen krátce. Většinou své působiště směnili a odešli jinam.

Do roku 1421 známe pouze tato jména:

1358 Ondřej (z Vidhostic) směnil s Petrem.

1361 Jan (ze Suchdola ) směnil s Ondřejem.

1372 Hanek (z Hněvkovic) směnil s Janem.

1386 zmínka o plebánu Příbykovi.

1388 Petr (z Krupé) směnil s Konrádem

1390 Jan ze Svitav (olom. diec.) směnil s Petrem.

1406 plebán N. ve Smrdově (Byl zde Jan, děkan Brodský)

1419 Jan po resign. Mikoláše.

Zemřelý? 1406 Bolech z Kunemile se zavazuje, že bude ročně platiti 2 kopy úroku z lánu ve vsi Lobšic (zaniklé), jež nyní drží Milota ze Svinčan, které druhdy kostelu byly věnovány.

Literatura: J. Kurka: Archidiakonáty (Místopis církevní do roku 1421.) Praha 1914.

Druhé nahlédnutí je do česky psaného kostelního inventáře a zádušního jmění kostela z počátku roku 1677 z tzv. Farářských relací zpracovaných tehdejším duchovním správcem P. J. Pergamenem.

[179r] 24. 1. 1677 Smrdov - sv. Jan Křtitel

Monstrance pozlacená 1

Kalichy stříbrné 4

Patény 3

Plena tykytová na monstranci 1

Suknička tykytová na monstranci 1

Ornáty 3

Štuly 4

Ubrusy sváteční 3

Plachetky starý 3

Ubrusy starý 3

Plachetky malý 17

Ručníky 2

Ručník velký co pozdvihování užívají 1

Misál nový 1

Starý 1

Agenda 1

Zvonečky 2

Zvony velký 3

Zvonec na kostele 1

Polštáře na oltáři 2

Krucifix 1

Svícny cínové 6

[...] 2

[...] 1

[...] 2

[...] 1

[179v] Ampulky na svatý olej 1

Korouhve 10

Flaše 1/4 žejdlíka cínová 1

Kadidelnice mosazná 1

Bursy 2

Corporali 3

Purificatoria 2

Palla 1

Jarmara 1

Truhlice 1

Pokladnice 1

Alba s homoralem 1

Pás nítěný 1

Antipendia nový 2

Antipendia starý 2

Komže 1

Krav železných z kterých se platí k záduší smrdovskému po 17kr 3dl ročně jest 85

Rybníček zádušní pustej do kterého by [...]ti mohlo [...]

[180r] Duchody pana faráře smrdovského

Desátek: obilí na zrně schazi se

Žita okolo 64str

Owsa okolo 62str 2w

Polí faních má býti 6ss a 50 záhonů, kterýž však farář neosívá ale je najímá kto na nich seje ta [...] pod korec [...]

Louky jsou 3, 2 zarostlý a na třetí pak bývá sena 1 vůz.

Letniku se schazí másla okolo 60 lib, sýra okolo 100 lib.

Následuje již zaslaný inventář.

Pramen: NÁRODNÍ archiv Praha, APA I., B 12/7, fol. 172-176, Farářská fase 1677 (Relationes) – Světlá, Lipnice, Smrdov, Dolní Město, Řečice, Loukov.

Mgr. Alena Křivská

Na vysvětlenou: plebáni - venkovští kněží, o "železné krávě" píše ve své kronice J. Zadina( klikni zde) a jak vypadá dnes "rybníček zádušní"- klikni zde, něco málo o varhanách se dovíte zde

Obrazek