Kronika obecné školy (do 14.6.1964 )

Š k o l a j e v i z i t k o u k a ž d é o b c e !

Nejstarší zprávy

Školní obvod

Byl opravdu rozsáhlý, spadaly do něho obce: Smrdov, Vrbice, Malý Roznotín, Chraňbož, Leština, Štěpánov, Lubno, Bačkov, Zboží a Kunemil. Teprve v r. 1857 se odškolil Malý Roznotín do Číhoště, r. 1858 Kunemil do Světlé nad Sázavou, r. 1862 Bačkov a Zboží postavili si vlastní obecní školu, r. 1877 Dobrnice, Leština a Chraňbož si vybudovaly též vlastní školu a r. 1894 Lubno se odškolilo do Habrů.

Jsou záznamy, že škola stávala vedle kostela. R. 1881 byla postavena již kamenná budova zděná, přízemní, dvojitým šindelem krytá, na místě nynější školy. Tedy i předcházející školní budova, snad dřevěná, stávala na místě nynější školy.

Z Kroniky: Učitel měl pro sebe jednu světnici, ve které se muselo vařit, bydlet i spát. Z této se šlo úzkými dveřmi do tmavého přístěnku, který byl jen na půl cihly silnou příčkou od chléva oddělen. V této příčce bylo chatrné okno do chléva, takže učitel mohl pohodlně ze svého pokoje hleděti na sousedy své, totiž krávy. K učení sloužila velká školnice (třída).

R. 1875, na stálé naléhání učitele, byl postaven u školy nový chlév a z dosavadního byly upraveny světnice. Učitel měl pak tmavou kuchyňku, pokoj a klenutý pokojík.

R. 1878 se stará škola bourá a staví se na stejném místě nová, jednopatrová, nynější. Ta se otevírá dne 11.9.1879. Byla postavena nákladem 10 445 zlatých.

Jak se stavěla škola:

Stavbu provádí ve svém nákladu místní školní rada, která byla složena ze členů:

Josef Aubrecht, rolník ze Smrdova,

Josef Křivánek, , rolník ze Smrdova,

Antonín Blažek, rolník z Vrbice

Josef Krajíček, starosta ze Štěpánova

Václav Pavlů, rolník z Lubného

a ze zákona ustanoveni:

Matěj Zadina, starosta a rolník ze Smrdova (čp. 35)

Dr. Eduard Dobruský, farář ze Smrdova

Václav Němeček, správce školy.

Plánek školy zhotovil Josef Spudil, ředitel školy v Čáslavi. Dne 27.12.1877 okresní školní rada v Čáslavi schválila plánek a rozpočet. Rozpočet zněl na částku 10 675 zlatých a 54 krejcarů. Dne 20.1.1878 byla provedena na školu nabídka na veškeré práce, které se zadaly dražbou jednotlivým uchazečům. Dne 10.3.1878 byla prodána v dražbě stará škola (okna, dveře, střecha, zdivo). Dne 18.4.1878 je škola přestěhována do nájemních místností v č. 32 a 49. Učitel se vystěhoval do čp. 40, druhý učitel (Tulach) bydlel doma ve Zboží a sem docházel. Během 14ti dnů starou školu zbourali.

Dne 15.5.1878 ve 2 hodiny odpoledně bylo provedeno slavnostní svěcení základního kamene, ten je umístěn v pravém rohu čelní stěny. Během června – října 1878 byla postavena nová škola v hrubém zdivu a v listopadu 1878 byla pokryta břidlicí. Práce řídil stavitel Jan Chvála z Golčova Jeníkova. Od března do června 1879 se pracovalo uvnitř budovy. Už dne 23.6.1879 byla provedena kolaudace stavby a konečné převzetí budovy bylo provedeno 3.9.1879 okresním školním inspektorem.

Dne 16. září 1879 se prvně ve škole vyučovalo.

Slavnostní vysvěcení nové školy

Večer 4.10.1879 se střílelo z hmoždířů na znamení, že slavnost začíná. Všechna okna ve škole byla osvětlena svíčkami a podobně tak učinili i na blízké faře. Za jasné noci byly vyvěšeny v oknech školy věnce z listí a květin, ze střechy vlály prapory. Dne 5.10.1879, bylo právě posvícení, v 9 hodin šel průvod dětí, učitelů a lidí s hudbou od kostela kolem kovárny k budově školy. Před vchodem je uvítal správce školy slavnostní řečí. Po vysvěcení knězem byla prohlídka celé školy občany. Ve škole byla i výstava pomůcek a prací žáků.

Z Kroniky: Správce školy Václav Němeček měl stavební dozor za Místní školní radu nad stavbou. Uvádí: „Stavbu vedl polír Lebeda, člověk hrubián od kosti. Kdykoliv se mu jakékoliv námitky činily, proti buď chatrné stavbě či že užívá špatné malty, vždy nezpůsobně každého hubou odbyl, takže nikdo z MŠR nechtěl na stavbu dozírati, jediný já, vše od hrubého Lebedy jsem snášel a od stavby, když jsem neučil, jsem neodešel. Jen Bůh sám ví, co já od něho dostal a vytrpěl!!!“

Celkový náklad stavby uhradily MŠR obce: Vrbice, Štěpánov a Lubno.

Kdo ve škole vyučoval

Máme v kronice zaznamenány všechny pracovníky od založení. Byla to velká řádka lidí, kteří zde působili. A mnozí skutečně dali naší obci celý svůj plodný život. Působili nejen ve škole, ale většina obětovala svůj volný čas v práci pro veřejnost v různých spolcích i samosprávě obce. Působili v osvětových a vzdělávacích besedách, v tělovýchově, učili mládež a vedli starší. Byli průkopníky nových myšlenek, nových směrů. Dovedli přiložit ruku k dílu, aby sami svým počínáním přesvědčovali a vedli celou obec do nových, lepších a pokrokových cílů.

Každá obec, aby šla s dobou a vzkvétala, musí mít ve svém středu silné jedince, které neodradí žádná překážka. I v tomto směru působili v obci učitelé, kteří vedli a zapalovali druhé. Mnozí stále žijí v myslích starší i mladší generace. Jedni vzpomínají na dobré znalce zemědělství, druzí na výborné zahrádkáře a ovocnáře, na hudebníky, taškáře, ochotníky v divadle, cvičitele, požárníky, knihovníky i obětavé funkcionáře. Kéž by tato dobrá učitelská tradice dále pokračovala!

Pro Vaše upamatování uvádíme učitele, kteří zde působili jako správci od r. 1694 a učitele od r. 1920:

Správci školy:

1694 – 1728 – Kratochvíl Ondřej

1729 – 1750 – Horays Václav

1751 – 1776 – Štekl Jan

1777 – 1782 – Doležálek František

1783 – 1788 – Strniště Matěj

1789 – 1790 – Pelikán Jiří

1791 – 1791 – Vorlíček Jiří

1791 – 14.7.1828 – Jager Josef

14.7.1828 – 1.8.1872 – Šmíd Jan

1.8.1872 – 12.2.1907 – Němeček Václav

12.2.1907 – 1.9.1907 – Tuček Josef

1.9.1907 – 31.1.1912 – Fukátko Arnošt

1.2.1912 – 31.8.1912 – Čech Václav

1.9.1912 – 23.3.1921 – Kubásek Karel

1.4.1921 – 1.3.1922 – Reiniš Josef

1.3.1922 – 1.2.1927 – Klement Václav

1.2.1927 – 1.8.1928 – Pacholíková Marie

1.8.1927 – 1.5.1938 – Kudrna Antonín

1.5.1938 – 1.5.1942 – Pacholíková Marie

1.5.1942 – 1.9.1945 – Viková Oldřiška

1.9.1945 – 31.7.1950 – Pacholíková Marie

1.8.1950 – Merenus Miroslav až do odchodu do penze (což bylo až po přejmenování obce)

Učitelé:

Kubásek Karel 1.9.1912 – 23.3.1921

Pacholíková Marie 16.2.1915 – 1.5.1942 a 1.9.1945 – 31.7.1950

Reiniš Josef 1.9.1911 – 31.8.1926

Peřinová Božena 1.3.1919 – 20.2.1920 a 1.9.1920 – 1.3.1922

Hrodek Václav – 8.3.1920 – 1.9.1920 a 1.9.1921 – 15.2.1922

Klementová Anastazie 1.10.1920 – 31.8.1927

Klement Václav 1.3.1922 – 1.2.1927

Frank Karel 15.2.1922 – 1.4.1922

Říha Bohumil 1.9.1926 – 21.8.1927 (pozdější známý spisovatel)

Táborská Berta 1.2.1927 – 31.8.1927

Kudrna Antonín 1.8.1927 – 1.10.1938

Kluhová Marie 1.9.1927 – 31.12.1927

Stýblová Marie 1.9.1927 – 28.2.1950

Opočenská Božena 1.1.1928 – 30.6.1928

Ďoubalík Zdeněk 1.9.1928 – 5.10.1931 a 1.5.1932 – 1..9.1932

Šťastná Václava 5.10.1931 – 30.4.1932 a 22.9.1932 – 30.6.1933

Pártlová Marie 1.9.1932 – 30.9.1932

Viková Oldřiška 1.9.1933 – 1.9.1949

Vidláková Anna 1.5.1936 – 30.6.1936

Vozáb Josef 1.5.1938 – 30.5.1938

Sanejtrníková Marie 1.6.1938 – 30.6.1938

Pospíšil Vladimír 1.9.1938 – 30.6.1939

Pipek Karel 1.9.1939 – 10.9.1941 a 28.6.1945 – 30.8.1945

Tošnar Václav 1.5.1942 – 30.6.1942

Vrdlovec Josef 1.11.1941 – 30.6.1942

Řípová Růžena 1.9.1942 – 12.1.1944 a 5.2.1944 – 3.10.1944

Šidák Karel 1.9.1942 – 12.4.1944 a 20.6.1945 – 28.6.1945

Novotný Bohuslav 12.1.1944 – 5.2.1944

Bartošková Jarmila 12.4.1944 – 30.6.1944 a 3.10.1944 – 20.6.1945

Semerádová Libuše 1.9.1944 – 30.8.1945

Klosová Antonie 1.9.1942 – 30.8.1943

Merenus Miroslav 1.9.1949 – až do odchodu do penze (což bylo po přejmenování obce)

Balzerová Květuše 1.9.1950 – 31.7.1951

Vlčková Stanislava 1.9.1951 – 31.7.1952

Rokos Václav 20.2.1950 – 31.3.1950

Myslivcová Marie 1.9.1952 – až do odchodu do penze (což bylo po přejmenování obce)

Zahálková Marie 1.9.1955 – 31.1.1956

Fantová Anna 1.9.1958 – 28.2.1959

Beneš Bohumil 23.10.1959 – 31.12.1959

Rezková Marie 1.9.1959 – 31.8.1960

Jak se vyvíjela škola:

- od roku 1694 – jednotřídní

- od 1.1.1877 – dvojtřídní

- od 1.1.1887 – trojtřídní

- od 1.9.1945 – dvojtřídní

- od 1.9.1958 – trojtřídní

- od 1.9.1961 – dvojtřídní

Místní školní rada

R. 1869 byla ustavena první Místní školní rada, která hospodářsky spravuje školu až do konce r. 1949. Od 1.1.1950 přebírá tuto povinnost sám MNV. MŠR si sestavovala řádný rozpočet a všechny přiškolené obce se podílely podle počtu dětí na peněžní úhradě. Přiškolené obce si do MŠR vysílaly své zástupce, obyčejně jednu osobu. Kromě volených zástupců byli zastoupeni: správce školy, starosta obce, ve které měla škola sídlo, a místní duchovní. MŠR byla právnická osoba se všemi povinnostmi a právy, které vyplývaly ze zákona.

První školský zákon:

Vyšel r. 1869 a stanovoval povinnou školní docházku všech dětí. Tento zákon ukládal ustavení i MŠR a její pravomoc. Dále stanovil pracovní a platové podmínky učitelů. Jisté je, že to byl zákon na tehdejší dobu velmi pokrokový. Vynutila si jej politická i hospodářská situace. Probíhala doba „národního obrození“ a hlásil se o své i technický pokrok. Obojí vyžadovalo vzdělání obyvatelstva a tudíž i nutnou potřebu školní výuky a výchovy.

Důležité mezníky ve smrdovské škole:

- r. 1876 se začaly vyučovat ruční práce dívčí jako samostatný předmět. Do té doby se vyučovalo trivium – čtení, psaní, počty – a náboženství

- dne 6.1.1884 byl ve škole postaven první vánoční stromek s podarováním chudých dětí. Dostaly ořechy, cukrovinky a peníze z prostředků dobrodinců.

- od 11.1.1887 byl stanoven každý čtvrtek volným dnem a nevyučovalo se. Změny nastaly až po r. 1948

- od 21.5.1891 se vyučuje na škole i evangelické náboženství

- od září 1891 je v provozu školní studně. Do té doby se brala voda na jídlo v čp. 46 a jinou potřebu ve studánce pod lipou před kostelem.

- v červnu 1908 byla snesena ze střechy břidlice a dán plech. Břidlice prý byla nevhodná, strhával ji velmi často vítr. Plechová krytina je na budově dosud.

- v březnu až květnu se stavěla kolem školy místní silnice

- od 1.9.1923 se vyučuje nový předmět – občanská výchova

- r. 1924 byl založen odbor Dorostu Čsl. Červeného kříže a měl celkem 48 členů

- dne 21.11.1924 se započalo s výukou vaření pro žákyně 8. tříd

- dne 7.6.1925 se slavil první „Dětský den“ s programem pro dospělé

- dne 18.11.1925 stanovil Okresní školní výbor v Čáslavi školní obvod přiškolených obcí. Bylo to jen úřední potvrzení stávající věci. Toto rozdělení platí dosud. Do obvodu školy patří:

Smrdov + strážní domek čp. 82 a 83, Rymešův mlýn – Ovesná Lhota – čp. 24 (dříve Lacinův mlýn),

Vrbice + strážní domek čp. 23 a 32, Panský mlýn čp. 21, Mrkvičkův mlýn čp. 22 – u Leštiny – nyní Blažkův,

Štěpánov.

- dne 3.2.1928 přidělen pozemek v serpentýně k zastávce za školní hřiště

- v únoru 1928 bylo zavedeno elektrické světlo do školního bytu, do tříd pak v roce 1950

- o prázdninách r. 1930 byla provedena oprava venkovní fasády

- dne 1.9.1948 byla otevřena mateřská škola. Byla umístěna ve volné třídě až do r. 1970, kdy dostala vlastní budovu

- v září byla dodány nové listové tabule

- dne 21.2.1951 byly koupeny nové moderní lavice – 30 ks pro 60 dětí

- v červenci a srpnu r. 1953 byla vyměněna vnější okna a zabudována zasekáním asi 10 cm do zdi, aby byla chráněna před nepohodou. Současně se provedla oprava omítky kolem oken a celá budova se přestříkala vápnem. S celou opravou byly velké potíže, protože v červnu byla provedena měna a MNV neměl dostatek peněz, aby mohl zaplatit zedníkům. Zhotovení oken se zaplatilo zedníkům ještě starou měnou, zazdění už novou

- od 1.9.1956 se mění mateřská škola na zemědělský útulek, protože není dostatek dětí

- od 1.9.1960 se rozšiřuje školní docházka z 8 na 9 let

- od 1.9.1960 dostávají děti veškeré učebnice a psací potřeby zdarma

- od 1.1.1961 se mění dosavadní název národní škola na základní devítiletá škola (1.-5. ročník)

- od 27.10.1961 je zaveden do školy vodovod

- od 19.6.1962 jsou v provozu splachovací záchody a prádelna pro uživatele bytu

- od 1.9.1961 má škola stálého školního lékaře, který se stará výhradně o školní děti. Zvyšuje se preventivní ochrana, prohlídky dětí jsou pravidelné a očkování včasná. Středisko ve Světlé nad Sázavou pravidelně ošetřuje a opravuje dětem chrup

- od 1.7.1964 nese obec nový název Sázavka.

.

Kdo ve škole prováděl práce školnické a uklízečské:

O této záslužné práci máme záznamy jen asi sto let. Vždy se naše škola vyznačovala tím, že bylo vždy dobře uklizeno, vymyto. Zavedlo se již dávno před druhou světovou válkou přezouvání dětí, aby se ještě více zlepšila hygiena ve třídách. Velice nám usnadnilo úklid provedení vyasfaltování silnic, takže děti přicházejí i ve špatném počasí ke škole po celkem čisté silnici.

Školnictví až do r. 1907 vykonávaly služky, které měl každý správce školy (vždyť měl dříve i dobytek v držení), po II. světové válce to byly:

- Františka Hurská, Sázavka čp. 74 – asi 1946-47

- Božena Benešová, Sázavka čp. 48 – od 11.9.1947

- Vlasta Vobořilová, Sázavka čp. 54 – od 1.8.1954.

Podané zprávy jsou jen malým zlomečkem toho, s čím škola žije. Úkolem školy je vychovávat a učit, materiálové starosti jsou jen okrajové. Téměř v každé době se zápasilo o peněžní dotace pro školu a potřebné a naléhavé opravy či úpravy se oddalovaly pro nedostatek peněz vždy do nejzazšího termínu. Přesto se vždy našlo u funkcionářů obce pochopení a u obyvatel porozumění a dobrý zámysl se podařilo vyřešiti.

Ze Smrdovské školy vyšlo hodně jedinců, kteří se v životě velmi dobře uplatnili. Získali nejen středoškolské vzdělání, ale mnoho jich stanulo na nejvyšším stupni, dosáhli vysokoškolského vzdělání. Mnozí pracují jako technici či mistři, umělci, jiní jako vzorní řadoví pracovníci.

Všem dala „naše škola“ první základy, všechny poslala do života. Jak kdo svůj život žil, to už si vytvářel každý sám.

Nový kabát - 2014